Milan Cieslar

"...dříve se postupovalo od přírody k umění, dnes jdeme od umění k přírodě..."

Bernard Schulze

Pro Milana Cieslara je tvorba hrou a pocitovou záležitostí "hraje si s barvami a téma i provedení nastupuje samo..." Jedná se tedy o spontánní projev-náměty nearanžuje, nekonstruuje, ale nechává je vznikat bezprostředně a volně. Hravost, spontaneita a bezprostřednost, tak představuje jednu z rovin jeho tvorby, ve které má důležitou roli také okamžitá nálada a psychika, díky níž se jeho práce pohybují od lyricky zabarvených imaginací až po úzkostné vize.

Jezero, olej na sololitu, 90x60 cm, 2007

Na výstavě v Hranicích se autor téměř výlučně zabývá krajinou. Vzhledem k místu kde tvoří - Ostrava a Karviná, se zde objevují dvě odlišné a zároveň prostupující tendence. Krajina Beskyd se svým magickým kouzlem, nekonečností prostoru a neustálými proměnami nálad je pro něj inspirací a výzvou pro zviditelnění neviditelného. Abstraktní malbou chce zachytit prožitek prostoru přímo prostřednictvím barvy a bez vztahu k realitě. Jemné krajkoví mlhoviny, nekonečnost a hloubka vodních ploch nebo hlína valící se z polí a luk vytvářející roztodivné víry poetické a dynamické zároveň. Autor proniká pod viditelný povrch, pracuje s geologií barev a struktur, nechce předat zprostředkující účinek, ale snaží se o bezprostřední zážitek z krajiny. Silně se zde projevuje lyrická a zároveň meditativní rovina chápání krajiny až jakási snovost. Dochází ke zklidnění, možná podvědomé touze vymanit se z únavy rychlosti moderního světa, který na každého jedince valí spousty informací a požadavků. Autor na situaci reaguje senzitivní malbou, kde dochází k námětovému i barevnému souzvuku. Projevuje se zde dominance jedné barvy, která dává obrazům metafyzický rozměr (Ticho, Loď). Druhou tendencí je vliv industriální krajiny Ostravska, kde lze vycítit jakési ohrožení, jemné valéry barev jsou narušovány expresivními tahy štětce, které vnášejí do kompozice neklid, a ten postupně přerůstá v dramatickou gestickou malbu. Tomu odpovídá také kladení barev, jež se stávají vlastním obsahem díla. Expresivní barevná kompozice, s akcenty černé a fialové, ostře kontrastující se zeleným pozadím, evokuje úzkost a napětí.

Krajina, olej na sololitu, 90x60 cm, 2008

Pro autora jsou typické dominantní barvy, od jemných, snových, pastelových přes smyslově vitální a brutální zeleň, spirituální energii chladných modří až po pískové okry, které v sobě nesou odkaz k zemi. Zlatá jako asociace obilí, modrá odrážející nebe, vše kulminující v atmosféře horkého letního dne. Silně abstraktní projev a přesto podvědomý odkaz ke krajině, kterou si nese v sobě.

Prádlo, olej na sololitu, 90x60 cm, 2008

V krajině Milana Cieslara můžeme najít odkazy na raný abstraktní expresionismus Kandinského nebo Moneta, ale také vlivy německého romantismu Alberta Altdorfera. V jeho krajině se střetává dynamismus protikladných energií a barevných prostředků s citem a malířsky zdůrazněným klidem, spontaneita a impulzivnost. Jeho tvorba je tak dokladem, že současné umění umožňuje návraty k jednomu z věčných témat jakým krajina bezesporu je, ve svébytném projevu s nekonečnou výrazovou možností.

R. Skřebská

Zámotek, olej na sololitu, 90x60 cm, 2008